Bradavickaarmada1 | básničky

Z černých křídel zla snášel se strach,
rozséval nenávist a předzvěsti konce,
na hlavy lidí sypal se jak zhoubný prach
a v ten čas pro mnohé navždy zašlo slunce.

Nezbývaly síly bojovat, žít, natož se smát,
z živých bytostí loutky kouzlem zlomené,
už nešlo dál na straně dobra stát.
Jedno zlo, jedno jméno, nevyslovené...

Přestože tehdy na lásku už nikdo nevěřil,
nezanikla a dvěma lidem narodil se předurčený syn.
Krásná Lily, odvážný James, ani jeden netušil,
že věštba vrhla na jeho budoucnost temný stín.

Pro štěstí chlapci bylo věnováno tak málo času,
zničila ho touha po moci a zrada, její slizký brach,
zapamatoval si jen utrpení a bolest matčina hlasu,
tenkrát ale její láska byla silnější než strach.

Chránila život syna, za svůj přestala bojovat,
tu noc zmizel ze světa muž s tváří zmijí,
chtěl porazit osud a vyřčené věštbě vzdorovat,
když seslal na něj kletbu, jež se nepromíjí.

Malý Harry před usnutím viděl hvězdy zářící,
slyšel veselý zpěv a návratu dobra vítání,
nevěděl, že z jeho domova zbyly jen trosky hořící
a nevěděl, že pro lid právě začalo nové svítání...

Uběhlo deset let a on stále jediné přál si,
místo nadávek a ponižování slyšet mám tě rád.
Dětství pro jiné nádherná doba, pro něj kruté časy,
chyběli mu rodiče i někdo, koho nazval by kamarád.

Navzdory všem klukovským tajným přáním,
nejkrásnějším dárkem navždy pro něj byla věta,
kterou uslyšel v den svých jedenáctých narozenin,
že je čarodějem a patří do kouzelnického světa.

Škola v Bradavicích stala se mu nepoznanou rodinou,
aniž by po tom Harry Potter kdy toužil,
znali ho všichni kouzelníci, pro ně byl hrdinou,
už od malička říkali mu Chlapec, který přežil.

Vyděsil se, o vlastní minulosti léta nevěděl,
odhalil původ své jizvy připomínající blesk,
pravda ho zasáhla, když se ji konečně dozvěděl
a s ní i touha po pomstě za utrpení a stesk.

Poprvé v životě však nebyl na všechno sám,
poznal, jak obrovská je z přátelství pramenící síla,
díky ní nacházel cestu, když už jít nebylo kam.
I Harrymu se nová hvězda na nebi zatřpytila.

Chlapcův život nejmocnější kouzelník střežil,
ale čekaly ho těžké zkoušky a nelehké časy,
kterým musel čelit sám a díky velké odvaze přežil
a zamiloval se do kouzel, jejich nebezpečné krásy.

Pro svět jen třínáct šťastných uběhlo let,
dokud znenadání neustal dobra tikot
a z krajiny smrti vrátilo se zlo zpět.
Utichl smích a slyšet byl zas pouze hadí sykot...

Z Harryho krve vzkříšen byl Nevyslovený,
toužil získat věštbu, jež tajemstvím byla dosud,
on i mladý čaroděj jí byl poznamenaný,
jako neviditelný provaz svazovala jejich osud.

Zemřel, jenž chlapci nad otce byl drahý,
Harry nedokázal prohlédnout podlou lest
a muž chtěl ho ochránit před černými vrahy.
I když Sirius v boji ztratil život, ne však čest.

Na kolena sražen smutkem a pocitem viny,
ze ztráty přítele dusil Harryho žal,
připadal si zase osamělý a tak strašně jiný,
nedokázal si představit, že život může jít dál...

Další ránou byla temného proroctví hořkost,
Pán zla kdysi učinil z něj sobě rovného,
ještě děsivější ale byla skutečnost,
že pouze pro jednoho smrt je životem druhého.

Kouzelnická společnost strnula ohromena,
netušil, že veřejné odhalení věštby znění,
posílí už tak pevné přátelství Hermiony a Rona,
ačkoli názory cizích lidí na něj se změní.

Vzhlédli, kteří dosud měli skloněné hlavy,
začali věřit, že chlapec vrátí svobodu všem těm,
co spoutaly mysl a srdce Temného pána okovy
a nadvláda čisté krve zůstane pouhým zlým snem.

Harryho Pottera čeká nejtěžší ze všech zkoušek,
jejím splněním konečně může dojít pokoje,
nevzdá se, i kdyby měl života poslední doušek,
je rozhodnutý nepřijmout smrt, ne bez boje.

I samotný Voldemort se bojí tichých zvěstí,
mladý čaroděj má tu moc vrátit lidem štěstí...


Krásné je o hrdinství v bezpečí snít,
ale o tom se knihy a básně nepíší,
tak mě neser a začni svůj Velký příběh žít!

Zdroj: anthropos.estrank/...